Byla jsem na tuhle knihu dost zvědavá, protože autorčinu literární prvotinu s názvem Dvojsmyslná jsem zhltla jedním dechem. O to více jsem se proto těšila na její druhou knihu – Na Závisti. A opět stálo za to. Příběh nás zavádí do života hlavní hrdinky Jany a jejího partnera Olivera zrovna ve chvíli, kdy Janě zemře otec a odkáže jí byt ve velkém domě. Nejde ale o ledajaký dům, pod jednou střechou tu totiž žije celá její širší rodina. Bydlí tu otcova stará matka (její babička), dále otcův bratr Slávek se svou ženou Ivanou (která mi přišla jako pěkná mrcha už od prvního "seznámení", a aby toho nebylo málo, tak i Slávkův syn Nicolas s manželkou Karolínou a malým synem Sebíkem. Zpočátku všechno vypadá naprosto skvěle a idylicky. Jana je plná nadějí a má pocit, že rodina bude konečně hezky pohromadě. Jenže brzy narazí kosa na kámen. V domě se začnou postupně kupit nejrůznější nedorozumění, na Janu s Oliverem neúnosně dolehne stres a kvůli rodinným peripetiím se hádají. Jana má totiž tendenci se své rodiny za každou cenu zastávat a omlouvat ji. Naopak Oliver má od celé situace potřebný odstup, vidí vše mnohem jasnějšíma očima a snaží se Janě marně ukázat, že její příbuzní se jako normální milující rodina zkrátka nechovají. Tato kniha je krásnou sondou do složitých rodinných vztahů. Přiznejme si to upřímně – v každé druhé rodině jsou vztahy nějakým způsobem napjaté. Ale ve chvíli, kdy se do nich začne navíc míchat majetek a společné bydlení, stává se z toho doslova peklo. Musím vyzdvihnout, že knížka je napsaná nesmírně čtivě. Znáte ten pocit, když zkrátka nemůžete příběh odložit? Přesně to se mi stalo. Chtěla a potřebovala jsem vědět, jak to s Janou dopadne. Hrozně moc jsem jí fandila, ať už konečně pořádně praští do stolu a nenechá se sebou dál takhle orat. Popravdě řečeno mi byl ve výsledku mnohem sympatičtější její partner Oliver než samotná Jana. Její neustálé uhýbání, zavírání očí před realitou a urputná snaha o bezkonfliktní komunikaci mi totiž vůbec nejsou blízké. Místy mi opravdu hodně vadilo, jak moc se nechá omezovat a tlačit do kouta. Rozuzlení celého příběhu mě hodně překvapilo! Jak to ale celé dopadne, to už vám neprozradím.To si totiž musíte přečíst sami. Pokud hledáte knihu, která vás vtáhne a donutí vás prožívat s hrdiny každou emoci, Na Závisti si rozhodně nenechte ujít. A dejte mi pak vědět, kdo nejvíce štval vás a s kým jste naopak sympatizovali.

Když hlavní hrdinka Jana zdědí byt ve vile, kde žijí její příbuzní, doufá, že se naplní všechny její sny. Ráda by měla dítě, pokoj s pianem a v létě košík třešní z vlastní zahrady. Postupně však otevře oči a zjistí, že se její představy jen těžko naplní. Moje první setkání s Marií Irovou dopadlo na výbornou. Příběh plný rodinných tajemství a lidských osudů, to je prostě knížka přesně pro mě. Navíc napsaná tak, že se od ní nemůžete odtrhnout a budete číst a číst, dokud nepřijde poslední tečka. Co musím vyzdvihnout a budu o tom mluvit (psát) pořád, autorce se skvěle podařilo vykreslit každou jednu postavu. Je tu rodina, která vás otráví od prvních stránek a vy se jen začnete bát, co všechno nás v příběhu může čekat. Já sama jsem byla na všechny tak naštvaná. A to je dobře. Od knih totiž očekávám emoce a tady se na mě rozhodně přenesly. Byla jsem jich plná a málem jsem při čtení chtěla i nahlas nadávat. Několikrát jsem měla chuť knížku odložit, jak s postavami nešlo vydržet. Takže tleskám. A přeji každému z nás, aby se mu takoví příbuzní vyhnuli obloukem. Ale dost o postavách, i samotný příběh je zajímavý. Na první pohled docela obyčejný, ale na ten druhý už nacházíte pod povrchem nejedno tajemství, které vás bude provázet až do konce knížky. Rozhodně zajímavý příběh, který si nenechte ujít.